Třída: OBOJŽIVELNÍCI [AMPHIBIA]
- čtyřnožci žijící na souši (ve vlhkém, relativně teplém prostředí), způsobem rozmnožování vázáni na vodu
- vyvinuli se pravděpodobně z lalokoploutvých ryb v prvohorách – v devonu nedostatek kyslíku -> přechod na souš
- jsou citliví na prostředí – bioindikátory, u nách všichni chránění
- rozšíření malé, nesnáší suchý vzduch a nízkou teplotu, v moři se nevyskytují – citlivý na obsah soli a jiných chem. příměsí ve vodě, nepříznivé klimatické období přečkávají většinou zahrabáni v bahně nebo vlhké půdě, období největší aktivity v mírném pásmu – jaro
- sekundární konzumenti, loví hlavně hmyz, někteří noční aktivita (ropuchy, blatnice), jsou potravou ptáků, plazů, savců, popř bezobratlých (raků)
- Rozlišujeme tři tvary těla: ještěrkovitý (ocas + končetiny) u mloků a čolků, bezocasý (žáby) a červovitý (červoři).
Tělní pokryv:
kůže holá, propustná pro vodu (kůží přijímají vodu – nepijí), obsahuje mnohobuněčné slizové žlázy (ochrana před vyschnutím) a chromatofory (buňky s pigmentem), může obsahovat i žlázy jedové (např.dendrobátky), kůže silně prokrvena - umožňuje dýchání.
Kostra:
kostra je zkostnatělá, lehká, k jedinému krčnímu obratli dvěma kloubními hrboly připojena lebka(pouze částečná pohyblivost), strop ústní dutiny tvoří spodina mozkovny (primární patro). Obratle vpředu vyduté a vzadu vypuklé (tzv. obratle procélní), zatlačují chordu. Není pevně daný počet obratlů - primitivní znak, žebra plně vyvinuta pouze u ocasatých obojživelníků, poprvé je u žab dobře vytvořena hrudní kost (sternum), lopatkové pásmo u žab spojeno s hrudní kostí, pánev se napojuje na páteř, zadní končetiny napojeny 3 kostmi – prostřední pozůstatek ocasu: urostyl.
Svalstvo:
kosterní svalstvo příčně pruhované, útrobní hladké, žáby velmi dobře vyvinuté svalstvo zadních končetin.
Trávící soustava:
v ústní dutině jazyk – vpředu přirostlý, vzadu volný, lepkavý, s vlastní svalovinou – vymršťováním chytá hmyz; přímo na kost přirůstají jemné nediferencované zoubky, počet není daný: polyfiodontní chrup, do ústní dutiny ústí dvě chlopňovité nozdry(choany), dvě Eustachovy trubice (propojují s ústy středoušní dutiny) a hlenotvorné žlázy. Na polykání potravy se podílejí očnice (od dutiny ústní odděleny tenkou sliznicí) – zatažením očních bulev svalem musculus retractor bulbi posunují potravu do jícnu, dál svalnatý žaludek, střevo (tenké a tlusté), kloaka. Součástí TS jsou: játra, žlučník, slinivka
Dýchací soustava:
Pulci dýchají žábrami, dospělci plicními vaky, žáby nemají žebra ani bránici – vzduch polykají pomocí svaloviny dna ústní dutiny, v hrtanu umístěny hlasivkové vazy, hlas samců zesilován rezonančními měchýřky na spodní straně hlavy, mloci/čolci bez hlasového orgánu, na dýchání se podílí i kůže
Cévní soustava:
Srdce rozděleno na dvě předsíně a jednu komoru - částečně se mísí odkysličená a okysličená krev(úplnému promísení zabraňují řasnaté závěsy), erytrocyty velké, oválné, se zřetelným jádrem. Lymfatický systém zajišťuje imunitu.Jsou poikilotermní, tzn. teplota těla se přizpůsobuje teplotě okolí - při
Vylučovací soustava:
Produkty párových prvoledvin (opistonefros) odváděny močovodem do poměrně velkého močového měchýře, poté kloka. Larvy vylučují amoniak, dospělci hypotonickou moč obsahující močovinu = urotelní živočichové
Nervová soustava:
Mozek z 5částí: koncový mozek (velký, ale nezvrásněný), mezimozek (vyvinuta šišinka- produkuje hormony, které řídí denní a noční cyklus, vzniká z ní světločivné oko), střední mozek (hlavní řídící centrum), mozeček, prodloužená mícha; ze spodiny mozku vychází 10 mozkových nervů, z páteřní míchy 10 párů míšních nervů; mícha u žab je zkrácená, u ocasatých zasahuje až do ocasu.
Smyslová ústrojí:
Oko chráněno třemi víčky – horní malé nepohyblivé, dolní velké pohyblivé, průhledné víčko - mžurka chránící oko před vysycháním; dále oční žlázky a slzný kanálek. Oči nejsou v očnicích, jsou drženy tuhými svaly. Rohovka vypouklá, čočka zploštělá, akomodace přibližováním/oddalováním čočky k sítnici pomocí řasnatého svalu, vidí barevně. U larválních stádií a mloků – proudový orgán – postranní čára obsahující nervová zakončení (orientace ve tmě, kalné vodě). Sluchový orgán – vyvinuto střední ucho (středoušní kůstka columella), vnější zvukovod chybí, bubínek přímo na povrchu těla (u mloků chybí). Jacobsonův orgán – přídatné čichové ústrojí – tvožen slepými váčky vystlanými čichovou sliznicí, které jsou spojeny s ústní dutinou
Rozmnožovací soustava:
Gonochoristé, pohlavní dimorfizmus (samičky mohutnější – mají v břiše velké vaječníky). Samičky před rozmnožováním zvětší objem vaječníků, díky zralým vajíčkům, které se obalí rosolovitou hmotou, z vajíček se vylíhnou pulci – jejich první potrava je rosolovitý obal, dále rostlinná potrava (larvy mloků dravé), v dospělosti masožraví.
Žáby: vnější oplození, samec se přichytí samici na záda (v době páření mají na palci mohutný mozol – přichycení) a oplozuje vypouštěná vajíčka, pulci nejdříve rostou zadní nohy, potom přední a nakonec mizí ocas (programovaná buněčná smrt – apoptóza - při apoptóze si buňka nejdříve rozštěpí svoje vlákna DNA na kratší úseky a ty následně zcela rozloží. Zbaví se tak svého řídícího informačního centra (chromozomální DNA) a hyne) nebo se ocas oddělí (řízeno hormonálně - hormon tyroxin produkován štítnou žlázou).
Mloci a červoři: vnitřní oplození, k oplození dochází při sestupu vajíček do kloaky. Červoři mají vychlípeninu na kloace - penis, samec mloků odloží spermatofor, který samice nasaje do kloaky. Jako první rostou přední končetiny. Mloci jsou vejcorodí, čolci živorodí.
Během metamorfózy zanikají vnější žábry, mění se na vnitřní a poté se začínají vychlipovat ve stěně hltanu plicní vaky. U některých obojživelníků se vyskytuje stav zv. neotenie, tj. ustrnutí ve stadiu pulce – vytvoří se pohlavní orgány, ale zůstávají vnější žábry, např. axolotl, macarát. Většinou se nestarají o potomstvo, jen dendrobátka kladou vajíčka do listů a pulce krmí larvami komára.
Podtřída: OCASATÍ [CAUDATA]
- největší (velemlok japonský až 160cm), žebra, larvální stádium – keříčkovité vnější žábry, poměrně velká schopnost regenerace, převážně jsou vejcorodí, někteří vejcoživorodí, živorodý je jen mlok skvrnitý
- mlok skvrnotý [salamandra salamandra] – vázán na vodu i v dospělosti
- čolek horský [triturus alpestris], velký [t.cristatus], obecný [t.vulgaris]
- axolotl mexický [ambystorna mexicanum] - neotenie
- macarát jeskyní ([proteus anguinus]) - slepý, endemit podzemních vod Dinárského krasu
Podtřída: BEZNOZÍ [APODA]
- oči překryté kůží nebo kostí – slepí, končetiny i jejich pletence chybí, redukce jedné plíce, žijí v půdě, pečují o potomstvo
- r.červoří [gymnophiona]
Podtřída: BEZOCASATÍ [ECAUDATA]
- žábra mají uloženy v žaberních dutinách, které jsou s vnějším prostředím propojeny spiraculem, oplození vnější, neotenie se nevyskytuje, nízká schopnost regenerace, přední končetiny 4 prsty, zadní 5 prstů
Řád: ŽÁBY [ANURA]
Čeleď: PIPOVITÍ [PIPIDAE] - drápatka vodní [xenopus laevis] - užívala se k hormonálnímu testu na zjištění těhotenství: žábě byla injekčně vpravena moč vyšetřované ženy, pokud byla žena těhotná došlo u žáby k uvolnění vajíčka (tzv. Hogbenův test)
Čeleď: PRALESNIČKOVITÍ [DENDROBATIDAE] – pralesnička mnohobarevná [Dendrobates tinctorius]
Čeleď: KUŇKOVITÍ [DISCOGLOSSIDAE] - kuňka obecná [bombina bombina], žlutobřichá [bombina variegata] – zornice ve tvaru srdce
Čeleď: BLATNICOVITÍ [PELOBATIDAE] - blatnice skvrnitá [pelobates fuscus]
Čeleď: ROPUCHOVITÍ [BUFONIDAE] - ropucha obecná [bufo bufo], krátkonohá [b. calamita], zelená [b. viridis]
Čeleď: ROSNIČKOVITÍ [HYLIDAE] - rosnička zelená [hyla arborea] – žije na stromech, na prstech přísavné polštářky
Čeleď: SKOKANOVITÍ [RANIDAE] - skokan zelený [rana esculenta] , hnědý [r.temporaria], ostronosý [r.arvalis], skřehotavý [r.ridibunda], štíhlý [r.dalmatina]
